Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

Masopust ve skanzenu v Kouřimi

Masopust masky muzika tanec maso koblihy šnaps… V neděli 23. února od 10 do 16 hodin uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Masopust. Atraktivní program přiláká každoročně tisíce návštěvníků.

Pestrobarevný průvod tradičních masek z Hlinecka doprovázený hudbou a tancem v podání národopisného souboru Kohoutek z Chrudimi obejde historická stavení muzea třikrát během dne - v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin.
Návštěvníci se dozví o tradicích masopustu a masopustních maskách, stolování, a dalších zvycích od muzejníků v dobovém oblečení v rolích hospodářů a hospodyní.
V domě z Jílového - Kamenné představí ředitel muzea Mgr. Vladimír Rišlink dnes již zapomenuté masopustní obyčeje původního německého obyvatelstva z Podkrušnohoří.
„Kobliha v historických kuchařských knihách“ je název besedy s odbornicí na dobovou gastronomii Olgou Kaderovou. K vidění budou varianty sladkého i slaného masopustního pečiva - např. pochoutky z hrachového těsta podle receptu ze 17. století .
Děti i dospělí si vyzkouší výrobu krepových růžiček, laufrovských klobouků z papíru či výrobu malého vozembouchu.
Proběhne masopustní miniškola práskání bičem spolku Keltoviny pod vedením laufra Martina Štully a výuka špejlování jitrnic.
Nebude chybět zabité prase, zabijačkové dobroty řezníka Václava Šťastného z Vodochod a další tradiční občerstvení.

Konec masopustu je jedním ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojených s koncem zimy, blížícím se začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Je to jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který v minulosti nebyl dodatečně spojen s žádným církevním svátkem, ale pouze se dobou svého konání váže k období těsně před začátkem předvelikonočního půstu.

Vstupné: 150 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 350 Kč.

Video upoutávka:
https://www.youtube.com/watch?v=8lpdRYHNxfQ

Další informace: http://www.skanzenkourim.cz/

Více o masopustu

Z historického hlediska je masopust lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání postavy Masopustu, basy, střílení medvěda, zabíjení kobyly apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost nikdy schvalován. Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust jako forma komunikace podržel dodnes.

Práskání bičem v lidovém prostředí a postava laufra
V tradiční lidové kultuře představovaly nejrůznější hlukové projevy obecně rozšířené praktiky k zahnání nebezpečí, nepřátelských sil i zlých duchů a zároveň vytvářely protipól k rituálnímu tichu. Z ochranné funkce se vyvinuly i domněnky o pozitivním účinku hluku, které se staly nedílnou součástí obřadního hlučení (přivolání prosperity, zdraví i plodnosti). Hlukové projevy byly navozovány v rámci obyčejů výročního a rodinného obřadního cyklu. Sehrávaly důležitou roli zejména v období kalendářního zlomu (zimního novoročí) a v období vegetačního klidu (jarního novoročí), kdy byla předpokládána zvýšená aktivita škodlivých sil. Lidé se v tomto období zároveň snažili nejrůznějšími praktikami a prostředky zajistit zdar, štěstí a prosperitu v následujícím období. Od počátku adventu až po Velikonoce se můžeme setkat s řadou koledních obchůzek, jejichž účastníci hlučeli řetězy, zvony, hrkačkami a také biči.
Bičem se práskalo zejména o Štědrém večeru, filipojakubské noci a také o masopustu. Masopustní maškarou, která v průvodu práská bičem, bývá postava laufra (strakatého, strakapouna). Označení laufr pochází pravděpodobně z německého slova Läufer (běžec). Laufr totiž kráčí v čele masopustního průvodu a žádá hospodáře o povolení zahrát před jeho domem. Vede průvod a dohlíží na to, aby se žádný dům nevynechal.
Muž převlečený za laufra je oblečen do kalhot, haleny a špičaté čepice, přičemž je vše pošito pestrými odstřižky látek.i. V některých obcích na Kolínsku (např. Polepy a Nebovidy) bylo zvykem utrhnout si ze strakapouna tři barevné odstřižky látky, které se poté dávaly pod husy, aby dobře seděly na vejcích. Odstřižky se však z laufra nesměly trhat holou rukou, to mohlo přinést dotyčnému smůlu.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, pobočka Regionálního muzea v Kolíně, p. o.
Petr Tyc
pracovník pro vztah s veřejností
tel.: 724 391 362

Regionální muzeum v Kolíně, p. o.
Příspěvková organizace Středočeského kraje
muzeumkolin.cz, skanzenkourim.cz, muzeumkourimska.cz, podlipanskemuzeum.cz

DALŠÍ INFORMACE: Kouřim
Zveřejněno 02.02.2020 v 15:02 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2020 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule