ÚTERNÍ GLOSY 29.01.2019

Rozproudila se debata nad cenzurou sociálních sítí, která je opravdu děsivá (censura i debata). Domnívám se, že řešení není tak složité, pokud by pochopitelně nechyběla politická vůle. Stačí prohlásit virtuální prostor sociálních sítí za prostor veřejný a v něm tvrdě vyžadovat svobodu slova. Když může být veřejným prostorem i malá soukromá hospoda a lze v ní proto zakázat kouření, proč by nemohly být na našem (či větším) území veřejným prostorem mohutné sociální sítě a zakázat v nich cenzuru? Já vím, „too big and too strong“, ovšem spojenými silami…já vím, příliš mnoho socialistů a bolševiků mysli, kteří z nás chtějí cenzurou vychovat lepší lidi…





Opět jsem četl dlouhý rozhovor se sestrou Ctirada a Josefa Mašínových. Škoda jen, že zároveň nevyšel rozhovor se Stanislavem Rošickým, synem účetního Josefa Rošického, kterého Josef Mašín (spolu s Václavem Švejdou) zavraždili při přepadení vozu Kovolisu Hedvikov, vezoucího mzdy pro zaměstnance. Byla by to velmi žádoucí a poučná konfrontace…





Alena Vitásková, exšéfka Energetického regulačního úřadu:


“Soudce Baxa by se měl vyjádřit ke své fotovoltaické elektrárně. Jak k ní přišel, kolik pobírá na dotacích. Kdo mu ji dodal, za kolik a jak soudce vůbec k takové informaci o solárních elektrárnách přišel. Jak dopadlo šetření, když jeho elektrárna spadla do těch podezřelých, které švindlují s výrobou?”





Pavel Telička zvažuje, že založí novou stranu. Ve všech stávajících už byl.





Čeština je jazyk vtipný:


Vysokoškolské studium není pro každého a snižováním nároků národ geniů nevytvoříme, stejně tak jako nevytvoříme národ boháčů natisknutím dvojnásobku peněz.