Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

TRADICE ADVENTU A VÁNOC ve Muzeu lidových staveb v Kouřimi

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, pobočka Regionálního muzea v Kolíně, p. o.

V období adventu a Vánoc uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi tři národopisné programy – Svatomikulášskou obchůzku 4. 12., Zlatou adventní neděli 18. 12. a Tříkrálovou koledu 7. 1. 2017, vždy od 10 do 16 hodin. Pořady nabídnou bohatý program plný zážitků a poučení pro malé i velké v autentické historické atmosféře.
Od 26. 11. do 30. 12. 2016 najdou návštěvníci ve skanzenu instalace k adventním a vánočním tradicím. Pro veřejnost je otevřeno vždy od pátku do neděle v 10 - 16 hodin. Mimořádně otevřeno je také ve dnech 26. - 29. 12. 2016. Ve dnech 24. a 25. 12. 2016 je zavřeno.

Ředitel Regionálního muzea v kolíně, Mgr. Vladimír Rišlink: „Při pořádání národopisných programů v Muzeu lidových staveb v Kouřimi se snažíme pokud možno co nejvěrněji rekonstruovat tradiční lidové obyčeje v podobě, která je zaznamenána dobovými písemnými prameny. V případě adventních pořadů se tak jedná nejen o tradiční mikulášský průvod, ale i dnes téměř zapomenuté obchůzky dalších adventních postav - Barborek, Lucek, Perchty a Ambrože. Důležitou součástí celoročního cyklu je Tříkrálová koleda, u které si dnes velká část veřejnosti ani neuvědomuje, že tímto obyčejem vlastně vrcholí celé vánoční období.“

Návštěvníci Svatomikulášské obchůzky se mohou těšit nejen na svatého Mikuláše s čertem a andělem, ale i na obchůzky Barborek a Ambrože, pečení vánočního cukroví a figurálních perníků a lidovou hru „Komedie o sv. panně mučedlnici Barboře“.
O Zlaté adventní neděli zazní „Barokní roráte aneb Radostné zpěvy adventní“ v podání Michaela Pospíšila, muzeem budou obcházet tradiční adventní postavy Lucek a Perchty, děti i dospělí si budou moci vyzkoušet výrobu vánočních ozdob z tradičních materiálů a vonné františky.
Vyvrcholením tradičních Vánoc je Tříkrálová koleda, během které se odehraje Tříkrálová kolední hra, budou se zpívat koledy s Michaelem Pospíšilem, v rámci dílen si návštěvníci vyzkouší vyrobit betlémskou hvězdu ze slámy, namalovat na sklo svatý obrázek, vyrobit fanfrnoch či tříkrálové jesličky.
Zajímavé informace o lidových obyčejích, křesťanské tradici i pověrách či o věštění budoucnosti poskytnou v historických interiérech návštěvníkům ti nejpovolanější – historici a etnografové, vystupující v dobovém oblečení v rolích hospodářů a hospodyní.

Programy pro školy
Od 28. 11. 2016 do 6. 1. 2017 Nabízí Muzeum lidových staveb programy pro školy, seznamující s adventními a vánočními zvyky a tradicemi. Kapacita v předvánočním období je již téměř vyčerpána, termíny pro návštěvu v období od 3. do 6. ledna jsou ještě volné. Během lednového programu si děti vyslechnou příběh Tří králů a poznají dávné zvyky spojené s nahlížením do budoucnosti. Některé magické praktiky si budou moci i vyzkoušet.
Vstupné: 120Kč, snížené 80 Kč, rodinné 320 Kč.

Více informací: http://www.muzeumdetem.cz/pro-skoly/skanzen-kourim/cas-adventni-a-vanocni/

plakát

Slovo advent pochází z latinského „adventus = příchod“ a obecně se jím nazývá období 4 týdnů před svátky vánočními trvající 22 – 28 dní. Advent je časem očekávání dvojího příchodu – jednak narození syna Božího v Betlémě a zároveň Kristova druhého příchodu a Posledního soudu. Pro věřící je proto svátkem očekávání, pokání, rozjímání a půstu. Církevní zákazy hlučné zábavy, tance a zpěvu či nadměrného požívání jídla a pití byly namířeny proti předkřesťanským bujným a nevázaným oslavám příchodu slunovratu, které se však nepodařilo v lidovém prostředí nikdy zcela vymýtit, stejně jako různé věštecké praktiky a prvky pozitivní magie spojené s důležitým časovým přelomem a příchodem nového astronomického roku.

Adventní postavy, se kterými se mohou návštěvníci při akcích setkat

Barbora – 4. prosince
Panenská mučednice Svatá Barbora tajně přijala křesťanství a svým otcem byla vydána římským úřadům, mučena a nakonec popravena. Je patronkou horníků, architektů, zedníků, tesařů, kameníků, zvoníků, dělostřelců a dalších. Nejčastěji bývá zobrazena s věží a palmovou ratolestí.
V předvečer jejího svátku se konaly obchůzky Barborek, tajemných málomluvných ženských postav, většinou bíle oděných, se závojem nebo sčesanými vlasy přes obličej a zeleným věnečkem. Chodily zpravidla ve dvojicích i v početnějším průvodu a obdarovávaly děti drobnými pamlsky, jablky a ořechy nebo je metlou trestaly. Barborkou také označujeme třešňovou větvičku uříznutou na svátek sv. Barbory. Pokud ve vodě vykvete do Vánoc, je to předzvěst svatby v domě. Vdavekchtivé dívky dokonce každý den zalévaly větévku vodou ohřátou v ústech, aby se jejich přání splnilo.

Sv. Mikuláš – 6. prosince
Sv. Mikuláš je asi jedinou postavou, která svou podobou odpovídá skutečnému předobrazu světce a není opředená pohanskými mýty. Kult sv. Mikuláše pronikl na západ Evropy z východu z Byzance a během 11. století se zde stal jedním z nejoblíbenějších světců. Oslavy sv. Mikuláše byly vždy bujaré a obyčej mikulášských obchůzek vznikl pravděpodobně ze středověkých biskupských her, konaných v klášterních školách.

Ambrož – 7. prosince
Svatý Ambrož byl známý svou dobrotou a proslul jako kazatel a reformátor církve. Jeho hlavními atributy jsou metla a úl (jako malého ho údajně napadl roj včel, který mu ale neublížil). Vysoká mužská postava Ambrože v bílém hábitu se zakrytým obličejem, špičatou černou čepicí a metlou v ruce se zjevovala za soumraku ve vsi u kostela nebo u jiných sakrálních staveb, trousila za sebou pamlsky, aby přilákala děti a mohla je pak honit a vyplácet.

Sv. Lucie – 13. prosince
Kdysi byl svátek sv. Lucie jedním z nejrozšířenějších a nejvýznamnějších v adventním cyklu. Jak už původ jména Lucia, odvozeného z latinského slova „lux=světlo“, napovídá, byl její svátek spojen s důležitým pohanským kultem světla. Před změnou kalendáře roku 1582 (posunutí starého juliánského kalendáře o 10 dní v novém gregoriánském, který platí dodnes) připadalo 13. prosince skutečně na dobu slunovratu a známá pranostika „Lucie noci upije“ má proto skutečně reálný základ a těší se značnému stáří. Den sv. Lucie byl ženským svátkem, platil přísný zákaz předení a dalších ženských prací, jehož porušení Lucky trestaly.

Perchta
Perchta je neznámější z postav nesvázaných s žádným církevním svátkem nebo osobností, jejichž předkřesťanský původ je zcela zjevný. Tyto postavy zpodobňují démony a duše zemřelých předků zjevující se v období před příchodem slunovratu. Obecně mají děsivou podobu, straší a trestají. Perchta je bíle zahalená shrbená němá postava s hrozivou krychlovitou červenou maskou, s vyčnívajícími bílými zuby a vyplazeným jazykem. Chodívala podle území v různých adventních dnech vybavená náčiním na zlobivé děti – škopíkem na krev, nožem na párání břicha a koudelí na jeho vycpání. Takovýchto postav se někdy nejen děti skutečně bály. Výraznou a dosud živou tradici obchůzek Percht najdeme v alpských oblastech Rakouska.

(S použitím textů Mgr. Dany Přenosilové a PhDr. Pavla Bureše)

www.skanzenkourim.cz

Svatomikulášská obchůzka 4.12.
Zlatá adventní neděle 18.12.
Tříkrálová koleda 7.1. 2017

Petr Tyc
pracovník pro vztah s veřejností
Regionální muzeum v Kolíně, p. o.
tel.: +420 777 025 721
muzeumkolin.cz, skanzenkourim.cz, muzeumkourimska.cz

DALŠÍ INFORMACE: Skanzen Kouřim

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY


 
Zveřejněno 15.11.2016 v 23:04 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule