Zahájení slavnosti a setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, v 11:30 hod. u horního portálu plavebního tunelu
Setkání s folklorem, 13:00 hod. pódium Jelení Vrchy
Setkání s plavením dříví, 14:30 hod. pod lesovnou na Jeleních Vrších
Druhé setkání s pohádkami z obou stran Šumavy, 15:00 EXPO KANÁL
Závěr slavnosti při setkání s folklorem, 15:30 pódium Jeleních Vrších

Pořadatelé si vyhrazují změny času a místa konání jednotlivých setkání, především z důvodu nepříznivého počasí

Začátkem května roku 1789 začala v revíru Svatý Tomáš v bývalé osadě Rosenhügel na hlavním evropském rozvodí mezi povodími Labe a Dunaje - Vltavy a Große Mühl stavba prvního úseku plavebního kanálu, kterému se dlouho říkalo Krumlovsko-vídeňský, dnes jej najdeme na mapách jako Schwarzenberský. Bylo to ještě před příchodem císařsko- královské dvorské komise, která měla rozhodnout o jeho osudu. Práci 80 dělníků řídil schwarzenberský inženýr, královský a knížecí geometr Josef Rosenauer.

Prvních 994 sáhů mezi potoky Ježová (Nickelbach, později Iglbach) a Světlá (Zwettlbach) přesvědčilo komisi o proveditelnosti kanálu, který měl přivést do císařského hlavního města Vídně levné palivové dříví ze severních úbočí Šumavy. Na návrh komise vydala císařská dvorská kancelář 25. srpna 1789 dekret, kterým bylo mj. stanoveno, že knížeti ze Schwarzenbergu bude na dobu třiceti let propůjčeno privilegium k plavbě po řece Große Mühl s podmínkou, že během dalších dvou let bude vybudován projektovaný kanál k plavení dříví ze šumavských lesů do řeky Mühl.

Na práce bylo nasazeno osm set až tisíc lidí. Stavba postupovala velmi rychle, takže do listopadu 1789, tedy za sedm měsíců od zahájení zkušebního úseku až k potoku Rasovka, který ústí do Vltavy u obce Hory, takže byla hotova trasa na českém, rakouském a opět českém území v délce 29,3 kilometru. Náklad činil 26 tisíc zlatých. Ještě v roce 1789, ale i roe následujícím byly provedeny pokusné plavby až po sedlo u Růžového Vrch (Rosenhügel). V roce 1793 byl doveden plavební kanál až do osady Jelení Vrchy.

V roce 1791 byla provedena první souvislá plavba, kdy u osady Růžový Vrch bylo vhozeno 11.672 sáhů dřeva, z nichž 7.419 bylo určeno pro Vídeň. Ještě v roce 1791 doplula do hlavního města první loď se šumavským dřívím, které před tím bylo plaveno novým kanálem, ale i upraveným potokem Světlá i po řece Große Mühl, tedy ve velmi rozdílných podmínkách. Pravidelná plavba dřeva začala s dokončením kanálu do Jeleních Vrchů v roce 1793. Obchod se šumavským dřívím byl pro majitele panství - knížete ze Schwarzenbergu - velmi úspěšný. Již v roce 1795 se mu již nejen vrátily vynaložené náklady, ale i přinesly první čistý zisk ve výši 24 tisíc zlatých.

Před ústím řeky Große Mühl do Dunaje bylo třeba plavené dřevo vytáhnout a připravit na dopravu na lodích do Vídně. Na tuto práci bylo třeba 300 až 350 plavců. V okolí v Horních Rakousích nebylo dost volných pracovních sil, proto každý rok přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňského kraje. Čeští plavci pracovali každý den od pěti hodin ráno do sedmi hodin večer, byla to dřina. Večer plavební ředitel očekával, že plavci padnou po celodenní těžké práci na lože. Ale... Byly to smíšené skupiny mladých mužů a mladých žen, navíc to byli Češi, kteří si sebou přinesli i housle, citery a v Čechách tehdy obvyklé dudy. A tak nad ztemnělým táborem Čechů osvětleným svitem ohňů zněly české lidové písničky, hrálo se, zpívalo, ba i tancovalo, přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů, jistě se tam i vyprávělo.

Již před mnoha lety přišel folklorní soubor Libín-S Prachatice s hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který v sobě zahrnuje setkání s plavením dříví, ale také setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy. Letošní novodobá plavební sezóna bude již devatenáctá. Bude zahájena v sobotu 21. května na Jeleních Vrších.

O půl dvanácté otevře plavební ředitel Hynek Hladík slavnost zahájení 19. novodobé plavební sezóny v romantickém prostředí před horním portálem plavebního tunelu na Jeleních Vrších. Po oficiálnostech přijde na řadu setkání s pohádkami z obou stran Šumavy. Úlohy vypravěčky se tradičně ujme pohádková babička Helena Svobodová. Je velmi pravděpodobné, že do programu zařadí i pohádku o vodníkovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Ale nechme se překvapit.

V jednu po obědě bude pokračovat program na pódiu na Jeleních Vrších setkáním s folklorem. Folklorní soubor Libín-S Prachatice bude mít tentokrát hosty z jižních Čech.
O půl třetí pod lesovnou na Jeleních Vrších přijde na řadu pro mnohé hlavní bod programu - setkání s plavením dříví. Plavební ředitel přečte svůj první letošní plavební rozkaz, pak plavci vhodí do kanálu polena, která se vydají na zhruba půl druhého kilometru dlouhou pouť. Ta nejtěžší práce plavců přijde na řadu u potoka Hučnice.
Ve tři ve stodole domu čp. 13 na Jeleních Vrších, kde je umístěna expozice o Schwarzenberském plavebním kanálu EXPO KANÁL přijde na řadu druhá porce pohádek.
Závěr slavnosti bude ve znamení folkloru opět na pódiu na Jeleních Vrších.