Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

Jedinečná obchůzka s Klibnou a kozlíky v Kovářově

Členové Jihočeského folklorního souboru Kovářovan se opět připravují na podvečer 5. ledna, kdy provádějí tradiční obchůzku s Klibnou a kozlíky po jednotlivých staveních v obci Kovářov.

Kovářovan tento starobylý a jedinečný lidový zvyk udržuje dlouhou řadu let, kdy jím zahajuje masopustní období. Veselý průvod, za hudebního doprovodu dud, navštíví řadu stavení s maskou kobyly a maskami kozlíků, kdy klibnu (kobylu) sedlák a kočí prodávají hospodářům, či hospodyním.

foto: Milan Škoch, momentky z loňské obchůzky
foto: Milan Škoch, momentky z loňské obchůzky
foto: Milan Škoch, momentky z loňské obchůzky
foto: Milan Škoch, momentky z loňské obchůzky
foto: Milan Škoch, momentky z loňské obchůzky

JEDINEČNÝ Starobylý zvyk udržovaný v OBCI KOVÁŘOV
Z vyprávění se obchůzka koná na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Tento starobylý masopustní obyčej se posléze vyvinul v rozpustilou zábavu, při které nechybí žertování, dobrá kořalička, ale i vinšování k novému roku.
5. ledna se vždy schází členové Kovářovanu, kteří tento zvyk udržují, aby se připravili na obchůzku skotačivých kozlíků a klibny. Začíná oblékání do masek, zkouší se klapání okovaných čelistí kozlíků, ustrojuje klibna, kočí a sedlák se domlouvají, jak budou klibnu v jednotlivých staveních prodávat.

O tomto obyčeji se zmiňuje v knize Veselé chvilky v životě lidu českého Čeněk Zíbrt (1864 - 1932), český kulturní historik, jehož rodiště je nedaleko Kovářova v Kostelci nad Vltavou.

Z jeho knihy citujeme:
"Dobře se pamatuji, že za mého dětství v rodné vesnici na Táborsku (Kostelci nad Vltavou) chodívala chasa s klibnou. Pokud jsem se ptal těch, kdo si všímají prostonárodních zvyků, neví o chozením takovém nikdo. Zapisuji tedy zvyk, aby se nadobro neztratil. Nenadál jsem se, že moje zmínka zachrání starobylý obyčej nadobro před zapomenutím." (konec citace)

Významnost a jedinečnost tohoto zvyku podtrhuje i zájem České televize, která natáčela v roce 2006 celou obchůzku pro její prezentaci v nově vzniklém Folklorním magazínu, jenž ukazuje tradice v nás a kolem nás. Tento kovářovský starobylý obyčej je zaznamenán i v knize Jižní Čechy, kraj- lidé- tradice (2011) autorky PhDr. Jiřiny Langhammerové, přední české etnoložky.

Z historie obchůzky: Uvedený lidový zvyk podle vyprávění pamětníků prováděla chasa v Kovářově od nepaměti.

V roce 1976 byla ale obchůzka ukončena v usedlosti u Škochů v čp.3 a další generace mladíků již v tradici nepokračovala.
Masky skončily na deset let ve zmíněné usedlosti na půdě , odkud je v roce 1986 vynesl na světlo boží Milan Škoch (rodák z čp. 3), který ve spolupráci s Josefem Hezoučkým (též rodákem z Kovářova) tradici obchůzky v tomto roce po obci obnovil a tato byla zařazena i do programů folklorního souboru Kovářovan (založen roku 1984).
Obchůzka s klibnou a kozlíky dlouho udržována nebyla a tak po několika letech opět skončila.
Od roku 1990 se stávají vedoucími Jihočeského folklorního souboru Kovářovan manželé Milan a Pavla Škochovi a tento lidový zvyk opět zařazují do kulturních programů Kovářovanu.
Manželé Škochovi s kamarády ze souboru uvádějí obchůzku po obci znovu k životu v roce 2003 a od té doby každý rok v podvečer 5. ledna se s průvodem masek vydávají na cestu po jednotlivých staveních.

manželé Milan a Pavla Škochovi
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan
Kovářov 398 55
tel.: 382 594 106, 604 692 062, e-mail: milan.skoch@tiscali.cz
www.kovarovan.cz, www.jfos.cz


 
Zveřejněno 01.01.2015 v 20:30 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule