Návrat na hlavní stranu FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHČESKY
  Království perníku

V neděli 17.08.2014 vyvrcholí program u Schwarzenberského plavebního kanálu

Schwarzenberský plavební kanál, který byl v květnu 2014 zapsán mezi národní kulturní památky, má letos několik kulatých či půlkulatých výročí
Schwarzenberský plavební kanál, který byl v květnu 2014 zapsán mezi národní kulturní památky, má letos několik kulatých či půlkulatých výročí:

- stavba plavebního kanálu byla zahájena stavbou zkušebního úseku 994 sáhů dlouhého mezi hlavním evropským rozvodím a hraničním potokem Ježová začala 4. května 1789. Ještě v témže roce byl kanál dostavěn až k potoku Rasovka u Nové Pece a dosáhnul tak celkovou délku 29,3 km (225. výročí);

- 10. března 1804 zemřel stavitel Schwarzenberského plavebního kanálu, plavební ředitel, čestný občan císařského hlavního města Vídně a královského hlavního města Prahy, občan Českého Krumlova Josef Rosenauer (210. výročí);

- 4. května 1824 proběhla první plavba po tzv. Novém kanálu mezi Jeleními Vrchy a bavorskou hranicí za přítomnosti Josefa knížete ze Schwarzenbergu, jeho Jana Adolfa dědičného prince ze Schwarzenbergu a čelných představitelů schwarzenberské správy (190. výročí).

Letošní plavební sezóna je již sedmnáctou novodobou sezónou. Už dávno se neplaví dříví ze šumavských lesů do Vídně, neplaví se ani do Prahy. Dění u Schwarzenberského plavebního kanálu je turistickou zajímavostí.
Před sedmnácti lety se inciativy ujal folklorní soubor Libín-S Prachatice. Proč se folklorní soubor zabývá činností na Schwarzenberském plavebním kanálu?
V roce 1828 vydal ředitel českokrumlovského schwarzenberského panství Ernst Mayer ve svém dílku Pokus o popis velkého plavebního zařízení na panství Český Krumlov v českobudějovickém kraji v Čechách píše:
"Vytahování dřeva vyžaduje tři sta až tři sta padesát dělníků, když má být dodržena rovnováha s vhazováním. V Horním Rakousku by nebylo možné takový počet lidí. Ale potřební lidé z krajiny kolem Strakonic v Čechách se každý rok ucházejí houfně a bez vyzvání ucházejí o výdělek. Přinášejí si velké rance s potravinami, které si připravují k denní potravě pod širým nebem během své práce. Mnohá ohniště, která si k tomu účelu udržují drobným dřevním odpadem, dávají skládkám dřeva vzhled polního ležení. Přístřeší na noc je zajištěno v dřevěných stavbách, kde na slámě ve dvojitých řadách nalézají odpočinek. Odměna je spočítána dle výkonu podle množství dříví vytažené z vody a srovnaného do dlouhých hrání a je vyplácena ve zdejší plavební pokladně. Vytvářejí se malé společnosti, které zastupují společné zájmy... Člověk by věřil, že lidé, kteří velmi těžce pracují od pěti hodin ráno do sedmi hodin do večera, a v této době mají pouze jednu hodinu na oběd, vyčerpají všechny síly, žádostivě budou vyhledávat noční tábor. Protože je společnost smíšená z chasníků a děvčat, kteří si úmyslně z domova vzali citery, housle a v Čechách ještě obvyklé dudy, tančí se v oddělených skupinách dvakrát až třikrát do týdne na volném prostranství lidové tance, které v žádném případě nejsou vhodné k posílení unavených údů. Následující den bez nejmenší stopy opět s čerstvostí začínají a pokračují v práci."
Folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu navázal na práci i zábavu plavců. Ten v sobě spojuje setkání s folklorem, setkání s pohádkami z obou stran Šumavy (plavci po večerech jistě nejen hráli, zpívali a tancovali, ale také si povídali, vyprávěli různé, mnohdy neuvěřitelné historky), samozřejmě také setkání s plavením dříví. Projekt postupně přerostl ve zvláštní folklorní festival, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky. Jedním z vrcholů festivalu je pravidelně srpnový pořad.
Libín - S, folklorní sdružení
O rozhovor jsme požádali plavebního ředitele a předsedu folklorního sdružení Libín-S Prachatice Hynka Hladíka:
Pane plavební řediteli, v úvodu jsme uvedli tři kulatá a půlkulatá výročí Schwarzenberského plavebního kanálu. Zaslechli jsme, že i Vy máte výročí. Jaké to je?
Před patnácti lety mne v červnu rakouští kolegové z tehdejší organizace cestovního ruchu
Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald jmenovali plavebním ředitelem. Později jmenovací dekret potvrdil i Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. Letos jsem tedy patnáct let schwarzenberským plavebním ředitelem. Coby plavební ředitel jsem se oprávnil vydávat před každým plavením plavební rozkaz. Samozřejmě, že je připraven i letošní sedmý plavební rozkaz na ukázku plavení dříví, která se bude konat tuto neděli 17. srpna.

Když už jste uvedl termín nejbližší akce na Schwarzenberském plavebním kanálu. Co jste nachystali na tuto neděli?
Program začne o půl dvanácté u horního portálu plavebního tunelu, tedy asi 400 metrů od parkoviště na Jeleních Vrších setkáním s pohádkami z obou stran Šumavy. Přijdou dva vypravěči, "pohádková babička" Helena Svobodová z Prachatice a "skřítek ze Solné komory" Helmut Wittmann, nositel zlatého prstenu nejlepšího evropského vypravěče. Pohádky zazní v češtině a hornorakouštině, tedy ve zvláštním německém nářečí.
Víte, jaké pohádky zazní?
Myslím si, že vím, co mají Helena a Helmut nachystáno, nebudu to ale vyzrazovat. Jistě ale budou vyprávět pohádku o vodníku Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu.

Nechme tedy program vypravěčů ještě částečně zahalený. Jaký bude další programový bod?
V jednu odpoledne začne na pódiu na Jeleních Vrších setkání s folklorem.

V květnu vedle souboru Libín-S Prachatice ukázal svoje umění folklorní soubor z Bavorska. Obzvlášť se nám líbili chlapíci s biči za doprovodu harmoniky. Přijedou znovu, nebo máte nachystané nějaké překvapení?
Že vystoupí folklorní soubor Libín-S Prachatice, to je samozřejmé. Když jsme spolu mluvili o různých výročích Schwarzenberského plavebního kanálu, musím ještě dodat, že Libín-S slaví čtvrt století od svého vzniku.
Jako hosté přijedou tentokrát muzikanti z hornorakouského St. Oswaldu bei Haslach. Na Jeleních Vrších nebudou poprvé, oswaldští mladí muzikanti tu hráli již v letech 2008 a 2009.

Už jste říkal, že jste připravil pro nedělní ukázku plavení dříví svůj sedmý letošní plavební rozkaz. Kdy a kde se bude plavit?
Sedmá letošní ukázka dříví začne o půl třetí na okraji lesa pod lesovnou na Jeleních Vrších. Plavit se bude až k potoku Hučice, to je asi jeden a půl kilometru. Plavci i diváci, kteří půjdou s plaveným dřívím, zhruba po čtyřech stech metrech uvidí hořící milíř a pracující uhlíře.

Na Jeleních Vrších bude milíř? Je také součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu?
Začnu Vaší druhou otázkou. Ano, i milíř je součástí našeho projektu. Letos to bude již sedmý jelenovršský milíř. První milíř jsme postavili v roce 2008. Ten první milíř stavěli podle mých pokynů hasiči z Nové Pece, kteří o něj pečovali po celou dobu hoření. Milíř byl otevřen týden po zapálení. V prvním roce bylo vytěženo z vyhořelého milíře 383 kilogramů dřevěného uhlí. Rekordní výtěž byla již při druhém milíři v roce 2009 - 864 kg. Tolik dřevěného uhlí již v dalších letech vyrobeno nikdy nebylo.
Libín - S, folklorní sdružení
Milířem a prací uhlířů program dne skončí?
Kdepak! Ti, co se budou vracet z plavení dřív, možná stihnou kapelu folklorního souboru Libín-S, která bude zvát na další porci pohádek z obou stran Šumavy, opět v podání Heleny a Helmuta. Pevně doufám, že ze svého pohádkového repertoáru vyberou i pohádku o lesním mužíkovi a uhlíři. Vždyť nedaleko bude hořet opravdový milíř. Po skončení pohádek bude slavnost nazvaná Kulturní osa plavební kanál doznívat ve znamení českého a hornorakouského folkloru.

Srpnový program na Jeleních Vrších bude poslední letošní akcí na Schwarzenberském plavebním kanálu?
Ne! Jelenovršský milíř bude hořet od soboty 16. srpna do následující soboty 23. srpna. 23. srpna se ovšem nejen otevře milíř a vytěží se z něj dřevěné uhlí, to bude dopoledne, odpoledne se uskuteční poutní mše svatá u Rosenauerovy kapličky Korunování Panny Marie. I tyhle mše se staly již tradicí. 6. září se bude plavit dříví nedaleko bavorských hranic. Ještě před tím, než se vhodí polena na hladinu plavebního kanálu, položí plavci i diváci kytičku lesního kvítí u Rosenauerova pomníku na úplném začátku plavebního kanálu. Závěr plavební sezóny proběhne v sobotu 20. září na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová. I v závěru plavební sezóny se bude hrát, zpívat, tancovat, ale také plavit dříví z Rakouska do Čech. Bude u toho Libín-S, přijedou trubači na lesní rohy z Rakouska, nelze vyloučit, že přijede i parta z bavorského folklorního souboru Heimats- und Trachtenverein Iglbach. Tady je taková zvláštní slovní hříčka - hraniční potok Ježová se jmenuje německy Iglbach, Bavoráci jsou z vesnice Iglbach. Symbolem úspěšné plavební sezóny bude plavební věnec, který mi předají tanečníci z folklorního souboru Libín-S Prachatice. Věnec potom popluje kousek přes hranice před poleny. Plavební sezóna skončí.
Celoroční program projektu od května do září šumavským folklorním festivalem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Projekt je podpořen z grantů Jihočeského kraje, obce Nová Pec a sponzorským darem státního podniku Lesy České republiky. Partnery projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou rakouské sdružení cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky. Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavnosti jsou OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.

Libín-S Prachatice
Tel.+420 602272442

Zveřejněno 14.08.2014 v 10:09 hodin
















Copyright 1998-24 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule