Návrat na hlavní stranu FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHČESKY
  Království perníku

Jak jsme měli zdravovědu

Táborový
Letmá návštěva v jirkováckém táboře v Plasech na Vlaštovce mohla docela dobře vyvolat pocit halucinací z letních veder. Když se totiž člověk dobře trefil, mohl místo cimbálovky a uhřátých tanečníků potkat něco jako válečné veterány. Nejen obvazy a dlahy, ale také lékárničky, tabule s trojmístnými čísly, pověstná "andulka" na nácvik resuscitace a další a další. Vedle základního programu, což je samozřejmě muzika, zpěv a tanec, míváme program doprovodný, a to byla letos zdravověda. Možná ten termín není úplně správný, ale na táboře se uchytil.
Na začátku bylo zjištění, že děti si už neumí ani zalepit rozbité koleno a dospělí se mnohdy nezastaví u zraněného, protože prostě neví, co dělat. Příprava na táborovou zdravovědu byla skoro stejně náročná, jako ostatní program. Naštěstí jsou v souboru dvě dobrovolné zdravotní sestry a mamina jedné z nich přednáší na lékařské fakultě, takže začátek byl nanejvýš odborný.
Zdravovědu jsme si rozdělili na výuku pro "malé", tedy asi do 12 let, a pak pro zbytek souboru. Poznání, že šikovnost a schopnosti i hodně malých dětí není dobré podceňovat, udělala už většina z nás. Tak třeba - všimli jste si kolik pětiletých umí telefonovat z mobilu? Jenomže použít ho k přivolání pomoci neumí ani dospělí. Právě to bylo jedno z témat výuky (včetně nakreslení si vlastního telefonku), ale pak i zdravotní prevence, základní ošetření otevřené rány v terénu, nácvik nosítka ze čtyř rukou nebo správný obsah domácí lékárničky. Nejen program pro malé, ale také pro velké byl dílem Mgr. Jany Chráskové a její dcera Markéta, jinak dobrovolná zdravotní sestra, jej téměř profesionálně přenesla na starší členy Jirkováku. Naše lektorka se zaměřila na prvotní zjištění zdravotního stavu člověka při vědomí i v bezvědomí, vše samozřejmě ve správných časových limitech, poskytování první pomoci při vnitřních i povrchových zraněních, resuscitaci, pomoc při autonehodě včetně kontroly souladu prováděných úkonů s poslední dopravní vyhláškou, na nácvik stabilizační polohy a některé další dovednosti, se kterými se mladší bohužel nikdy nesetkali a my starší jsme už (taky bohužel) zapomněli.
Jirkovák, národopisný soubor
Jirkovák, národopisný soubor
Vrcholným číslem byla soutěž pro velké, kdy všichni malí souboráci dělali figuranty rozeseté po táboře. Markéta za pomoci gelů, vaty, obvazů a hromady barev - vodovek, rtěnek, očních stínů a speciálních barev vyráběných pro tyto účely, vytvořila taková zranění, že kolemjdoucí zelenali a někteří měli problémy i sami se sebou. On takový správně vykloubený kotník, popáleniny dětí sedících v hořícím autě, zvracení krve nebo "silniční vyrážka" na loktech a kolenech - před večeří a u slabších žaludků, no ....
Když jsme s oběma zdravotnicemi na začátku zdravovědu připravovaly, říkaly jsme si, že právě tohle jsme se učily ve škole v branné výchově a že je chyba, že se to už neučí. A teď po táboře k tomu přidávám - chyba to možná je, ale kdyby se to učilo, tak by všichni Jirkováci byli chudší o dlouhou řadu moc prima táborových zážitků. A snad i užitečných.

Hana Zvalová, FS Jirkovák

Zveřejněno 13.09.2006 v 21:51 hodin
















Copyright 1998-24 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule