Návrat na hlavní stranu FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHČESKY
  Království perníku

Vyznání... Růženy Děcké

časopis Folklor č.7/2005
Můj vztah k lidové písni se utvářel spolu s hrou na cimbál, kterou jsem vystudovala na konzervatoři v Ostravě. Na začátku studia jsem nevěděla, jak zajímavý svět se přede mnou otevírá.
Ještě jsem toho mnoho neuměla a už jsem začala hrát v souboru, protože potřebovali cimbalistu. Od té chvíle jsem už folklorní souborovou činnost nikdy neopustila. Postupně jsem se seznámila se souborovým repertoárem písní a tanců, rozvíjela se v harmonickém a rytmickém cítění a také jsem získávala hráčské dovednosti.
Měla jsem štěstí na setkání a spolupráci s osobnostmi, které zasvětily folkloru celý život a také silně tímto směrem ovlivnily mne. Nezapomenutelným zážitkem byla pro mne paní Ludmila Rašíková - vedoucí souboru Dombrovan v Orlové, Věra Šejvlová z Ostravice, Jaromír Gelnar z Ostravy (mimo jiné fantastický tanečník tance "ověnžoku"), zemitý goralský gajdoš a zpěvák pan Zogata, paní Králová pečující o krojovou nádheru, pan Václav Stuchlý, primáš souboru Slezan. Všichni přistupovali k folkloru s velkou láskou.
Po studijním období poznávání folkloru ostravského v Orlové, moravsko-slovenského pomezí ve Frýdku- Místku v Ostravici a slezského v Českém Těšíně jsem se teprve dostala k folkloru valašskému. Nejprve to bylo v souboru Portáš v Karolínce a pak v Jasénce ze Vsetína, kde jsem setrvala téměř třicet let pod vedením uměleckého vedoucího a primáše Zdenka Kašpara. Zaujala mne jeho posedlost, pečlivost a pracovitost, se kterou sbíral, zpracovával a střežil lidové bohatství svého rodného kraje. Úžasná byla také jeho znalost hudebních materiálů a sbírek lidových písní. Uměl hrát i zpívat zpaměti nekonečné množství písní. Byl vzdělán v hudební teorii, harmonii, kontrapunktu, formách a také v instrumentaci. Cimbál využíval především jako nástroj vycházející z melodického základu, obohacený rytmicko harmonickým doprovodem. V jeho úpravách jsem vnímala silně propojení všech hlasů a možnost tvůrčí spolupráce nejen s primášem, ale také s ostatními hráči v muzice.
Lidová píseň je pro mne materiálem oživeným osobitým lidským přístupem. Je živým sdělením, spojeným s interpretem - zpěvákem, hráčem nebo tanečníkem. Proto je trvalou, neodmyslitelnou inspirací pro moji pedagogickou i uměleckou práci.
DALŠÍ INFORMACE: DĚCKÁ Růžena
Zveřejněno 30.12.2005 v 01:58 hodin
















Copyright 1998-24 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule