Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

Archeologická lokalita Modrá Na Díle

Archeologická lokalita Modrá "Na Díle"
Celostátní atraktivita

V obci Modrá se nachází archeologická lokalita "Na díle" - rekonstruované základy velkomoravského kostela, pravděpodobně sv. Jana - areál významný pro poznání sakrální architektury Velké Moravy z poloviny 9. století.



Lokalita se nachází na vyvýšenině náležející k předhůří Chřibů, 30 m nad lužní nivou při obchodní cestě, tzv. Staré hradské, spojující střední Pomoraví s Vyškovskem. Lokalita je volně přístupná.

Základové zdivo zdejšího kostela bylo objeveno již v roce 1911 J. Nevěřilem. Revizní archeologický výzkum na Modré provedlo v letech 1953 - 1954 Moravské muzeum v Brně. Výzkum plně prokázal velkomoravské stáří základů a navíc v jejich nejbližším okolí odkryl pohřebiště s 37 kostrovými hroby.

Kostel byl založen ve 30. až 40. letech 9. století pod vlivem některého z misijních proudů přicházejících na Velkou Moravu ze západoevropských oblastí. Jednalo se o menší kostelík s obdélnou lodí (vnější rozměry 9,1 × 7 m) a s pravoúhlým presbytářem (délka 4 m). Kolem kostela se pochovávalo v době od konce první poloviny 9. století do konce první poloviny století následujícího. U severní stěny kněžiště byly nalezeny také keramické střepy datované asi k přelomu 11. a 12. století.

Na základě písemných zpráv se má zato, že v době budování blízkého cisterciáckého komplexu z 1. poloviny 13. století na území dnešní obce Velehrad, plnil modranský kostelík funkci provizoria. Tehdy byla jeho loď doplněna čtyřmi vnitřními podpěrami. Definitivní zánik sakrální stavby je kladen před konec 17. století. Stavebně architektonické prvky rozebíraného kostelíka byly použity druhotně při stavbě domů od roku 1786 zakládané Nové Vsi - Modré. Nedaleko od místa, kde stával původní velkomoravský kostelík dnes stojí i rekonstrukce jeho možného původního vzhledu ve skutečné velikosti.



Popis:
Archeologická lokalita v Modré u Velehradu v polní trati Díl u Božího syna byl zkoumán již v roce 1911 dr. Nevěřilem, který tehdy odkryl půdorys velkomoravské církevní stavby - kostela z 9. století. Revizní výzkum byl proveden v roce 1953 - 1954 doc. Hrubým, který potvrdil nález velkomoravské stavby a odkryl i okolí kostela, kde bylo nalezeno pohřebiště se 17 hroby. Hrobové nálezy datují stavbu kostela do čtyřicátých let 9. století. Kostel je orientovaný od západu k východu. Ma pravoúhlou loď 8,8 m dlouhou a 6,8 m širokou. Na východní straně je kněžiště 3,4 m dlouhé a 4 m široké. V lodi byly odkryty pozůstatky čtyř pilířů, rozložených do čtverce. Předkněžištní příčka ve tvaru T je problematická. Zánik kostela lze klást patrně s koncem funkce pohřebiště v první polovině 10. století.

Lokalita:
v polní trati Díl u Božího syna
Datace lokality:
9. století
Rekonstrukce původní stavby:
V roce 2000 zde byla péčí obce postavena rekonstrukce původní stavby velkomoravského kostela.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 56, 02.01.2004 v 16:16 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule