Lokalita s místním názvem "Skalky” se nachází podle geomorfologického a sosiekologického členění v Hornomoravském úvalu na levém břehu toku Rusavy mezi obcemi Záhlinice a Hulín. Dle EN zabírá parc.č. 2876/1, 2876/2, 2876/3, 7 2876/4, 2876/5, 2876/6, 2877/1, 2877/2, 2878/1, 2878/2, 2880/1, 2880/2, 2881, 2884/1, 2884/2, 2885/1, 2885/2, 2886, 2887/1, 2887/2, 2888, 2890 a 2891 v k.ú.Hulín. Tyto pozemky, které jsou součástí ZPF v kultuře orná půda, pastvina, louka, byly dočasně vyňaty ze ZPF.

Vzhledem k těžbě písku se na těchto pozemcích vytvořily umělé deprese různého rozsahu a hloubky, které byly díky vysoké hladině spodní vody a vzniku rybniční soustavy v těsné blízkosti zavodněny průlinem podzemní vody. Po ukončení těžební činnosti začala na obnažených plochách nastupovat synantropní bylinná společenstva charakteristická vysokým poddílem nitrofilních druhů, archeofytů a neofytů tříd Chenopodietea (merlíkovité), Artemisetea vulgaris (pelyněk černobýl) a Galio-Urticetea (svízel - kopřiva).V místech bez rušivých zásahů začala část těchto společenstev přecházet v sukcesně vyšší stadia křovinných a dřevinných formací s vrbou (Salix spp.). Analogický proces probíhal i v litorálu vzniklých vodních ploch, kde se díky přísunu allochtonního materiálu do vodního prostředí vytvořily příhodné podmínky pro nástup submerzní a emerzní vegetace třídy Lemnetea a Potametea např. Lemna trisulca (okřehek trojbrázdý), Potamogeton spp. (rdest), Batrachium spp. (lakušník) a posléze pro porosty rákosin řádu Phragmitetalia, který je charakteristický vysokou vnitřní i vnější stabilitou při nízké druhové diverzitě (dominantně je zde zastoupen především Phragmites australis (rákos obecný) s dalšími vtroušeným druhy: Typha latifolia (orobinec širokolistý), Allisma lanceolatum (žabník kopinatý), Iris pseudacorus (kosatec žlutý), Butomus umbellatus (šmel okoličnatý).

Na rostlinná společenstva stejně tak jako na vodní prostředí jsou troficky či topicky vázány četné druhy bezobratlých a obratlovců, které svou aktivitou zpětně ovlivňují druhovou pestrost těchto společenstev a vytváří tak fukční systém provázaný vzájemnou výměnou energie a genetických informací. Vzhledem k tomu, že zde nebyl proveden komplexní zoologický průzkum, prezentujeme pouze výsledky dílčích pozorování, které nicméně dostatečně vypovídají o významu této lokality.

Druhová diverzita jednotlivých zoocenóz bezobratlých, především pleustonních, bentonních a pelagiálních společenstev (např. Limnephilus spp., Planorbis planorbis, Planorbarius corneus, Lymnaea stagnalis, Pisidium spp., Gerris spp., ukazuje na jejich celkovou vyváženost a vytváří tak příhodné podmínky pro existenci sekundárních a terciálních predátorů vyšších řádů potravní pyramidy (obratlovců).

U vážek je třeba upozornit na 32 většinou odchycených a dokladovaných druhů ze 71 zjistitelných v celé České republice! Pro srovnání, v Biosferické rezervaci Lednické rybníky bylo zjištěno 32 druhů!

Na lokalitě "Skalky” bylo zjištěno celkově neuvěřitelných 42 zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu §48 zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Z nejvzácnějších obojživelníků se zde vyskytuje především stabilní populace čolků Triturus vulgaris a Triturus cristatus, dále blatnice skvrnité Pelobates fusca. Z ekologického hlediska jsou zde neméně důležité i zbytkové populace dalších zvláště chráněných druhů, jako např. ropuchy Bufo bufo a Bufo viridis, skokanů Rana dalmatina a Rana arvalis, kuňky Bombina bombina. Z plazů užovka Natrix natrix, ještěrka Lacerta agilis a slepýš Anguis fragilis. Z ryb byl nejvýznamnější nález piskoře pruhovaného Misgurnus fosilis.

Jako hnízdní refugium pravidelně využívají tuto lokalitu některé zvláště chráněné druhy ptactva, jako např. silně ohrožený pisík obecný Actitis hypoleucos a ledňáček říční Alcedo atthis; z ohrožených druhů lze uvést např. bramborníčka černohlavého Saxicola torquata, ťuhýka obecného Lanius collurio, moudivláčka lužního Remiz pendulinus a potápku malou Tachybaptus ruficollis. Většina z uvedených druhů zde hnízdila i v roce 2000. K nějcennějším ptačím zástupcům patří bezesporu Tringa totanus, který zde vyhnízdil ve dvou párech v roce 1992 (dle údajů pracoviště VaMP Brno hnízdilo v témže roce na území bývalého Jihomoravského regionu celkem 4-5 párů) a hnízdící bukáček malý Ixobrychus minutus jehož počty oproti minulým létům se na jižní Moravě mírně zvedly. V době jarních a podzimních migrací se zde koncetruje množství dalších druhů ptactva, především z řádu Charadriiformes, které jsou většinou řazeny mezi "Přísně chráněné druhy živočichů" podle Bernské úmluvy (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť). Invetarizační průzkum byl proveden v létech 1995-96 s přihlédnutím k dlouhodobým zoologickým záznamům od roku 1975. Další nálezy se stále doplňují, (rok 2000).

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz