Základní údaje: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy, který se nachází mezi obcemi Podolí a Míkovice. k.ú. Podolí, Popovice, Míkovice , V: 3,4361 ha ha, n.v.: 190 m.n.m., Z: Nařízení Okresního úřadu v Uh. Hradišti č. 6/1999 ze dne 1.9.1999.

Motiv ochrany: Poslední zbytek přirozeného neregulovaného úseku řeky Olšavy.

Geologie, půdní poměry: Údolní niva spočívá na paleogenních sedimentech račanské jednotky magurského flyše, reprezentovaných vsetínskými vrstvami zlínského souvrství. Na sedimentech paleogénu spočívá ve strmé, místy až 12m vysoké stěně levého okraje údolní nivy návěj spraší a sprašových hlín s fosilními půdami a půdními sedimenty.

Botanika: V bylinném patře vzhledem k přirozené vysoké nitrifikaci dominuje kopřiva dvoudomá.

Zoologie: Ze zoologického hlediska jde o velmi významnou lokalitu. Z ohrožených druhů ptáků zde nachází podmínky ke hnízdění např. ledňáček říční, strakapoud malý, slavík obecný, moudivláček lužní, rákosník zpěvný, rákosník proužkovaný, rehek zahradní, žluna zelená, žluva hajní, cvrčilka zelená. Ještě v 80. letech zde hnízdil i ťuhýk menší.

Lesnictví: Břehové porosty jsou tvořeny vrbou bílou, kultivary topolu černého, trnovníkem akátem, bezem černým.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Koryto řeky ponechat přirozenému vývoji. Břehové porosty je možné udržovat probírkou s dosadbou geograficky původních dřevin. Bude nutné postupně nahradit porosty akátů a kultivarů topolů černých vrbou bílou a topolem bílým. Výjimku bude tvořit sprašová stěna na jejímž okraji mají akáty zpevňující funkci a je třeba je zde ponechat. Polní kultury při pravém břehu by bylo vhodné zalučnit v celé délce toku alespoň do vzdálenosti 50 m.

Historie: Původně byla Olšava divočící řekou na fluviálních písčitých štěrcích poslední doby ledové (Wurm). Dnešní reliéf řeky se utvářel v naplaveninách hlín v souvislosti s erozí člověkem postupně obdělávaných ploch za posledních cca 6 000 let. Shodou okolností nebyla nikdy regulována a dnes je kromě ukázky původních řek naší krajiny též ukázkou geologického a geomorfologického vývoje čtvrtohorní krajiny.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz