Země střední a východní Evropy vykročily cestou politických a ekonomických reforem a vyjadřovaly své naděje zapojit se do integračního procesu. Nadšení politiků západní Evropy vystřídala obava před možným ohrožením již dosažených výsledků integrace a opět se oživily diskuse mezi stoupenci "rozšíření" či "prohloubení" (widening or deepening). Na podporu transformace a reforem důležitou roli sehrála pomoc, ke které se členské státy ES zavázaly a Rada ji odsouhlasila 18. prosince 1989 vytvořením programu PHARE (francouzská zkratka pro pomoc Maďarsku a Polsku při restrukturalizaci ekonomiky), jež vlastně doposud představuje nejdůležitější zdroj finanční podpory pro země střední a východní Evropy.

Během roku 1990 se rozšířil počet adresátů projektu PHARE z Polska a Maďarska na NDR, Československo, Jugoslávii, Rumunsko a Bulharsko a zvýšený rozpočet představoval 500 milónů ECU, aby se o rok později zvýšil na 775 miliónů ECU.

Finanční prostředky na pomoc transformujícím se ekonomikám plynuly nejen z rozpočtu Evropského společenství v rámci projektu PHARE, ale také z jednotlivých členských zemí. Vlády Německa, Velké Británie, Francie, Nizozemska a severských států vyčlenily zvláštní prostředky na podporu zemí SVE.

Důležitým katalyzátorem transformačního procesu se staly podpisy dohod o vzájemného obchodu a hospodářské spolupráci mezi Evropským společenstvím a jednotlivými zeměmi (Maďarsko v září 1988, Polsko v září 1989, Československo a Bulharsko v květnu 1990 a Rumunsko v říjnu 1990). Trh zemí RVHP se rozpadl a bylo nutné tvořit nové ekonomické vazby a orientace. Rovněž nestabilní situace v Rusku a celém regionu vedla země střední a východní Evropy ke snahám o ještě užší vazby se Západem. Evropské společenství připravovalo zavedení asociovaného členství.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.euroskop.cz