Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci

Sloup Nejsvětější trojice
Sloup Nejsvětější trojice
Sloup Nejsvětější trojice v Olomouci

Monumentální sloup Nejsvětější Trojice (1716-1754) je koncipován jako oslava triumfu křesťanské víry. Uvnitř 35 m vysokého sloupu se nachází oválná kaple. Na sloupu s jeho velkolepou sochařskou výzdobou pracovali významní moravští mistři (V. Render, F. Sattler, O. Zahner a další).

Barokní sloup vznikl v letech 1716-1754 a je dokladem tehdejší zjevné religiozity biskupského města. Spojuje se v něm motiv církevního triumfalismu a víry s architektonicko-uměleckým ztvárněním. Díky uvedení barokního sloupu mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO dostalo se i tomuto historickému moravskému městu všeobecného uznání.

Olomouc bývala hlavním městem Moravy, sídlem biskupů od r.1063 a je po Praze druhou největší památkovou rezervací. Bezpochyby si zasluhuje pozornost návštěvníků. Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava z roku 1109, přestavěný v letech 1883-90 do novogotické podoby. V roce 1306 tu byl zavražděn poslední přemyslovský král Václav III..

Dalšími významnými stavbami jsou Přemyslovský palác, Hradisko - největší premonstrátský klášter v Evropě - a opevněný kostel sv. Mořice z 15.-16. stol. s proslulými varhanami. V malé kapli na náměstí sv. Václava se nachází madona z r. 1483, jedna z nejcennějších gotických soch v České republice.

KULTURNÍ PAMÁTKA č. 3599

Čestný sloup Nejsvětější Trojice

parc. č. 116/2, NKP

Sloup je koncipován jako monumentální symbolická oslava triumfu křesťanské víry.

Byl vybudován v letech 1716 až 1754 na místě kde původně stávala Herkulova kašna. Počátky stavby jsou spojeny se jménem olomouckého kameníka Václava Rendra (1669-1733), který ji do své smrti také financoval. Jeho nástupci byli kameničtí mistři František Thoneck ( 1701- 1738), Jan Václav Rokycký (1692-1738) a Augustin Schulz (1718-?). Filip Sattler (1695-1738) vytvořil šest reliéfů s polopostavami apoštolů na kamenném plášti prvního patra. Ondřej Zahner (1709-1752) vytvořil 18 soch světců, 12 figur světlonošů, šest reliéfů s polopostavami apoštolů ve druhém poschodí sloupu, dále vymodeloval vrcholovou skupinu Nejsvětější Trojice společně s figurou Panny Marie.

Šimon Forstner (1714-1773), olomoucký zlatník, vytepal do mědi a pozlatil vrcholovou skupinu a sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Jan Michal Scherhauf (1724-1792) provedl některé dokončovací úpravy Zahnerových soch. Střední architektura sloupu je budována na půdorysu šestiúhelníku. Kamenný plášť této části je zdoben bohatou profilací říms a pilastrů a šesti reliéfy s polopostavami apoštolů. Směrem k vrcholu se zužuje, na její horní ploše spočívá na volutovém soklu šestiboký kanelovaný dřík s korintskou hlavicí. Sochy jsou umístěny ve třech patrech nad sebou. Symbolikou sloupu jsou stupně nebeské hierarchie. V rovině diváka je umístěno 12 figur světlonošů, na dalším stupni jsou osazeny sochy mučedníků sv. Váslava, sv. Floriána, sv. Aloise z Gonzagy, sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Kapistrána a sv. Mořice. Ve spodní části poprsí apoštolů v reliéfech jsou zastoupeni sv. Petr, sv. Pavel, sv. Jan, sv. Tomáš, sv. Jakub Větší a sv. Ondřej. V dalším patře jsou světci sv. Metoděj, sv. Cyril, sv. Vojtěch, sv. Blažej, sv. Jan Nepomucký a bl.Jan Sarkander. V této rovině je potom umístěno zbývajících šest reliéfů s polopostavami apoštolů sv. Filipa, sv. Bartoloměje, sv. Jakuba Menšího, sv. Judy Tadeáše, sv. Šimona a sv. Matouše. Nejblíže k vrcholu je třetí patro soch sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Josefa, sv. Jana Křtitele, sv. Marka a sv. Vavřince. K těmto figurám jsou přiřazeny tři reliéfní kartuše znázorňující ctnosti: Víru ( umístěna na čestné průčelní straně podstavce ), Naději a Lásku. Na přední straně dříku je osazeno sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Ve vrcholu sloupu je umístěna socha archanděla Michaela a centrum celé kompozice - sousoší Nejsvětější Trojice.

Uvnitř 31,19 m vysokého sloupu (měřeno od úrovně plochy se sloupky spojenými řetězy) byla vybudována oválná kaple, jejíž stěny zdobí šest figurálních reliéfů. Nad vstupem do kaple připomíná latinský nápis s chronogramem na mramorové desce ukončení a vysvěcení celé stavby v roce 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I.

V roce 1879 sousoší restauroval sochař Ernst Melnitzky a kameníci František Zacha a Antonín Procházka.

V letech 1972-1975 sousouší restaurovali sochař Karel Lenhart a Josef Stárek.


Rozhodnutí id.č.: 2000000
Název rozhodnutí: Report of the 24th Session of the Commitee, Cairns, Austrálie, 2.12.2000
Rok: 2000
Obsah: Holy Trinity Column in Olomouc.

Číslo rejstříku: 13602 / 8-3599
Statut: zapsána do seznamu KP před rokem 1988
Památka: sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Název okresu: Olomouc
Část obce: Olomouc
Sídelní útvar: Olomouc
Umístění: Horní náměstí
Historická země: Morava

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 36´ 43.00¨
  • Východní délka: 17° 15´ 0.00¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
DALŠÍ INFORMACE: http://www.UNESCO.cz

Typ záznamu: Památka UNESCO
AKTUALIZACE: Daniel Merhout (INFOMORAVA) 56, 04.03.2005 v 08:51 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule