Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

Chodský kroj

Autorka odborného textu: Marie Maderová, kurátorka Západočeského muzea v Plzni

Lidové kroje západních Čech se vyznačují rozmanitostí a neopakovatelnou svébytností. Nejznámější je kroj plzeňský a především do nedávné doby nošený kroj chodský, mezi méně známé patří ty, které se přestaly nosit po polovině minulého století - plaský, stříbrský, hradišťský, chotěšovský a z příhraničních oblastí chebský, loketský, z Karlovarska a Šumavy.
Výzdobu svátečních lidových krojů tvořily vedle překrásných látek také výšivky, stuhy a krajky, ojediněle i šperky, které měly často i obřadní charakter. Největší rozkvět lidových krojů spadá do prvé a počátku druhé poloviny 19. století. V tomto období se také rozvíjely ve velké bohatosti v ornamentu a technikách také výšivky, které vytvářely specifický ráz krojů jednotlivých regionů.
Lidové kroje postupně zanikají ve druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslu. Nejdříve odložili tradiční kroje muži a své oblečení urychleně přizpůsobili městské módě. Ženy je následovaly, jejich oděv retarduje ve složení a tvaru, modernizací procházela především výzdoba a zjednodušení ve střihu. Po začátku 20. století se oděv venkovanů kromě Chodska plně přizpůsobil městské módě.

Chodsko spolu s jižní Moravou je v Čechách dosud živou národopisnou oblastí. Zdejší ženský kroj, zejména jeho poslední vývojovou etapu - pro všední den flámiška, pro velké svátky nádherný s typickým černým, barevně vyšívaným šátkem na hlavě a jasně červenou vrapovanou sukní můžeme vidět v okolí Domažlic dodnes. Zatímco muži přestali součásti původního kroje nosit už po polovině 19. století, mezi ženami přetrvalo několik starých oděvních prvků do poloviny 20. století. Pokud se oblékaly do modernějších šatů, podle městské módy, říkalo se o nich , že se oblékly do "panského". Mužům z tradičního kroje zbyla pouze košile pro svatbu, s nádherně vyšitou náprsenkou, dárek nevěsty.
Jedním ze starších prvků ženského odívání v tomto regionu byla hrubě tkaná "voblečka", která zastupovala spodní prádlo a byla nošena i pro domácí práce. U mužů bývala ještě na počátku 19. století vesta "křížovák", pozůstatek ovinovacího oděvu, zajímavý je i dlouhý šerkový kabát, později nahrazený tmavomodrým s bohatými barevnými výšivkami. Výšivky se vyskytují i u kazajek mládenců a tmavomodrých soukenných vestách.
Ještě na začátku 19. století měl ženský kroj prvky z renesanční módy. Bylo to především na tmavých plátěných nebo polovlněných sukních "bulkách", oblékaných přes "voblečku". K těmto sukním nosily Chodky úzké tmavomodré zástěry s bíle vyšívaným dolním okrajem. Na hlavě nosily zvláštní čepec, vázaný přes polokulatou podložku, vně převázaný "plínkou". Přes košili se nosil nízký vyšívaný živůtek s puntem nebo poduškou pod šněrováním. V zimě nebo ke svátečním příležitostem nosily i v létě dlouhé beránčí kožichy, přepásané vyšívanými pásy.
Pro stránky FoS poskytla paní Marie Maderová

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) 24, 07.03.2006 v 22:29 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule