Návrat na hlavní stranu FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHČESKY
  Království perníku

Historie města Hulín [ Historie (archivní dokument) ]

Prehistorie Hulína
Prehistorii Hulína a Hulínska není možno sledovat pohledem omezeným pouze na samotný katastr obce. Pravěké dějiny Hulína znamenají v mnohém současně i pravěké dějiny Moravy a naopak.
Přirozenou osou celého kraje je tok řeky Moravy, od nejstarších dob velmi důležitý krajinný prvek pro hospodářský i kulturní rozvoj našeho regionu. Staré kupecké cesty, mezi nimi i prastará jantarová stezka spojující Středozemí s Baltem, oživovaly kraj obchodním ruchem, což byla v prehistorických i ranně historických dobách často jediná forma komunikace a šíření kultury a vzdělání.
Příznivé klimatické a půdní podmínky dané nadmořskou výškou a reliéfem krajiny lákal pravěké obyvatelstvo k usídlení a vzniku prvních osad na našem území. Proto je v okolí Hulína obdivuhodné množství archeologických nálezů téměř ze všech pravěkých období. K prvním nálezům podchyceným v literatuře patří bronzové předměty objevené r. 1850 a 1864. Jednalo se tehdy například o ornamentovanou dýku, kopí, náramky aj.
Počátky archeologického výzkumu na Kroměřížsku a Hulínsku v osmdesátých letech 19. století jsou spjaty se jmény E. Pecky, MUDr. J. Suchého, H. Strusky, a ovšem také se jménem známého záhlinického rodáka Františka Skopalíka. Další pracovníci, kteří se zasloužili o zhodnocení hulínských nálezů jsou P. L. Ledvina (Vlastivěda moravská), R. Janovský a význačný moravský prehistorik a břestský rodák I. L. Červinka. Pozdější výzkumy prováděl Archeologický ústav ČSAV v Praze a v Brně a také archeologické pracoviště muzea Kroměřížska za spolupráce hulínských amatérských archeologů.

Paleolit
Počátky osídlení kroměřížského okresu náleží podle dosavadních vědomostí do průběhy posledení doby ledové. Nejvíce známých tábořišť lovců mamutů je v okolí nedaleké Napajedelské brány. Podél břehů řeky Moravy táhla každoročně stáda mamutů a jiné lovné zvěře, kterou vyhlížel paleolitický člověk z návrší u Nové Dědiny, Žlutavy, Kvasic a Míškovic. Početné jsou i nálezy kostí již dávno vyhynulých zvířat, které svědčí o tom, že náš kraj oplýval rozmanitou faunou (mamut, nosorožec, jeskynní medvěd, sob ..). První hulínský nález mamutího klu pochází z bohatých sprašových vrstev bývalé cihelny Na valech, kde na něj narazili dělníci v roce 1930. Kel dlouhý 170 cm a široký u kořene 28 cm je uložen v kroměřížském muzeu. Další nálezy jsou v současnosti zaznamenávány především při těžbě štěrkopísků.
Nálezy paleolitické štípané industrie z hulínského katastru byly zpočátu dosti sporé, ale v poslední době jich přibívá. Doklady o pobytu paleolitického lovce získal J. Kryl z trati Háje za drahou a později byly registrovány patinované kamenné úštěpky a nástroje i z Nivek, Mezipříkopí a Dlouhých honů. Lze tedy s jistotou prohlásit, že hulínské paleolitické nálezy pocházejí z tzv. aurignacienu (název podle francouzské jeskyně), tedy z doby kolem 35 000 až 25 000 let př. n. l.

Mezolit
Ze střední doby kamenné, tzv. mezolitu, nemáme na celém Kroměřížsku spolehlivé doklady osídelní. Nálezy z této doby jsou obecně vzácné i v měřítku celomoravském.

Neolit
Zhruba mezi lety 10 000 - 5 000 př. n. l. probíhaly v Přední Asii a později i u nás impozantní hospodářské a společenské změny, které položily základ moderní civilizace - neolitická revoluce. Začalo se výrazně rozvíjet zemědělství a s ním i výroba keramiky, hlazených nástrojů, tkalcovství, chov domácích zvířat atd. První zemědělci se objevili na Moravě asi v 5. tisíciletí před naším letopočtem a vyhledávali úrodné sprašové půdy v mírně pahorkatém terénu a mimo říční nivy.
Z nejstarší neolitické kultury volutové jsou jen ojeinělé nálezy kopytnatých klínů a rohovcových nástrojů z Nivek, Sedliska, Housenova atd. Nověji byly zjištěny i zlomky keramiky této kultury v trati Višňovce, která svou polohou na vyvýšeném a suchém místě představuje typ neolitické osady.
Ve 2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. přichází tzv. kultura moravská malovaná a přináší zatím nevídané tvary keramiky. Známé jsou např. hliněné plastiky "venuší" a dvojhlavého kozlíka nalezené v nedalekém Hradisku u Kroměříže. Z pískovny v Padělcích je znám nález z roku 1949 - pohárek a miska. Sídliště ze stejné doby je známé z již zmíněných Višňovců, ojedinělé nálezy i z Drážek.
V pozdní době kamenné, kdy se začínají objevovat první měděné předměty, nastává první stěhování národů, k nám přichází bojovné a kočovné pastevecké obyvatelstvo. Proto nacházíme málo dokladů pevných sídlišť. Z katastru Hulína pochází zatím ojedinělé kamenné mlaty a sekerky, přisuzované zemědělskému lidu jevišovické kultury.
Na počátku 2. tisíciletí př. n. l. se objevil na našem území bojovný lid se šňůrovou keramikou a válečnými sekeromlaty. Bohatě zdobený zlomek válečného sekeromlatu šňůrové kultury nalezl v roce 1960 na Nivkách J. Kryl. Zlomky keramiky s otiskem šňůry pocházejí ze Skřivánkova písečníku a ze Sedlisek. Nejzávažnější hulínský nález je z roku 1959, kdy byl při zakládání písečníku Za potůčkem porušen hrob se skrčenou kostrou asi 30 až 40 letého muže, u kterého ležel kamenný sekeromlat a rovněž džbánek s otisky šňůry.

Doba bronzová
Další zvýšení civilizační úrovně zaznamenal vynález kovolitectví a hornictví. Rozvinul se obchod s bronzen a jantarem, první směnnou jednotkou se stala v době únětické kultury (1700 až 1500 př. n . l.) bronzová hřivna (masivní bronzový neuzavřený kruh se zahnutými konci). Únětická sídliště jsou oproti předchozím opět četná a jejich obyvatelé pohřbívali své nebožtíky ve skrčené poloze a s četnými keramickými a bronzovými dary. Této kultuře lze připsat již na začátku uvedené prehistorické nálezy z katastru Hulína. V případě nálezu z r. 1850 se jedná právě u únětickou hřivnu. Zbytky sídliště z této doby byly podrobeny záchrannému výzkumu při zakládání nových (záhlinických) rybníků. Ojedinělý nález typického únětického koflíku pochází z nedaleké trati Drážky.

Střední a mladší doba bronzová
Výzkum otázek moravského vývoje ve střední a mladší době bronzové je nemyslitelný bez bedlivého sledování výsledků vykopávek na Kroměřížsku. Některé takové výzkumy je možno označit dokonce za klíčové, např. Bezměrov, Hulín a Hradisko u Kroměříže, které je pojmem zvláště pro ty, kteří se zabývají vznikem mladobronzové lužické kultury. Výzkum tohoto mohutného hradiska o rozloze 14 ha zjistil věteřovské stáří opevnění tohoto pravděpodobně hospodářského a obchodního centra kraje, který byl v té době oživen hustou sítí zemědělských osad. Z okolí Hulína jich známe několik. Dr. V. Spurný vyšetřil původ věteřovských nádob ze Skopalíkovy sbírky. Sídliště pak lokalizoval do trati Padělky, na v pravěku často vyhledávanou 5 metrů vysokou štěrkopískovou terasu nad unundancí Rusavy, a také na přilehlé Drážky na břehu Mojeny. Věteřovské sídelní jámy na Drážkách byly rovněž porušeny stavbou hráze nového rybníka, a proto tam byl podniknut v roce 1960 záchranný archeologický výzkum. Další sídlištní nálezy jsou známé z Nivek a bývalé cihelny. Hulínská cihelna však vydala i lidskou lebku ze střední doby bronzové, jejíž báze je v okolí týlního otvoru vylámána. Tyto zásahy jsou vysvětlovány snahou vyjmout mozek. Doklady tohoto zvláštního jevu, týkajícího se poměru věteřovského lidu k mrtvým, nejsou na Kroměřížsku ojedinělé.

Lid mohylové kultury hrál v našem kraji spíše epizodní roli, nicméně v cihelně byly zachráněny dvě nádoby této kultury a uvádí se i nálezy hrobu a z katastru Hulína i nálezy jednotlivých bronzových předmětů. Mohylové kultuře bývá přičítán i velký bronzový poklad o 192 kusech a váze 13 kg, který vykopal v roce 1919 na poli v trati Háj J. Konečný. Poklad obsahoval mimo jiné 72 náramků, 16 prstenů, srpy, sekery, kopí, dláta, jehlice atd. To vše v celých kusech i ve zlomcích.

Asi od 13. stol. př. n. l. ovládla rozsáhlá území střední Evropy lužická kultura - lid popelnicových polí. Její nositelé jsou považováni na východě střední Evropy za Praslovany. Zalidnění naší oblasti Moravy dosáhlo v té době hustoty před tím nevídané. Lužická kultura se vyzačovala rozsáhlými popelnicovými pohřebišti, jejichž pozůstatky se nalézají často velmi mělce pod povrchem. Podle nálezů z různých stupňů lužické kultury, které z Hulína známe, se zdají být osídleny nebo k pohřbívání využívány všechny jeho katastry.Sídliště nejstarší fáze této kultury byla zkoumána v cihelně, další jsou známé z Drážek, Nivek, Padělků aj., slezská fáze je zastoupena svými sídlišti v Sedliskách, Housenově, Mezipříkopí, ve Vysokém trní a jinde. V nejmladší platěnické době byly osídleny opět Drážky. Mezi bývalým státním statkem (dnes družstvo vlastníků Niva) a železniční tratí na Kroměříž bylo prozkoumáno okresním muzeem místo, kde se po orbě objevily na povrchu střepy silnostěnné zásobnice. Výzkumem byla odkryta třetina silnostěnné lužické zásobnice, ležící na boku v zahloubené jámě. Uvnitř pak bylo zjištěno menší množství spálených kostí, vně byl pak nalezen drobný zlomek bronzu. Po rekonstrukci byla určena výška této impozantní nádboby s žárovým pohřbem na 80 cm. Okolo pak bylo možno ještě prozkoumat orbou úplně rozrušené zbytky dalších pohřbů. Toto pohřebiště náleží do strašího a středního lužického stupně.

Doba železná
Posledních 500 let př. n. l. bylo u nás ve znamení vyspělé keltské civilizace. Naše země obývali Bójové, první historicky doložený národ na našem území. Nejvýznamnějším nalezištěm na okrese je keltské oppidium Hostýn. Mohutná hradba, částečně pocázející ještě z doby lužické kultury, obklopuje plochu téměř 20 ha. Hostýnské oppidium bylo mocenským centrem kraje a není vyloučeno, že se zde i mincovalo, tomu by mohly nasvědčovat nálezy zlatých keltských mincí - duhovek. Keltové, znamenití kováři a kovolitci, užívali u nás poprvé mincí jako platidla. Z okresu Kroměříž jsou známe keltská kostrová pohřebiště z Uhřic, Kroměříže, Postoupek, Pravčic, Slavkova atd. Rovněž máme doložen i značný počet zemědělských sídlišť, mezi něž patří i hulínské Nivky, jak to dokazují hlavně střepy a další nálezy ze zběrů J. Kryla. Na keltské sídliště však upomínají i nálezy ze Skřivánkova písečníku, z trati Na suché a také z Odluží.

Na přelomu letopočtu podlehla naMoravě keltská moc vpádům Kvádů, germánského kmene,který přišel z dnešního středního Německa. V té dobězřídili Římané při středním toku Dunaje své provinciePanonii, Raetii a Noricum a po konsolidaci styků s Germány ve2. stol. n. l.se projevuje i jejich vzájemný obchodní styk.Husté germánské osídlení bylo zjištěno mezi Kroměřížía Holešovem. Na nalezištích přilehlých k toku Moravy senacházejí také četné doklady obchodu s Římany. Nahulínském katastru byla zjištěna dvě nová germánskásídliště U Izidorka a ve Vysokém trní, jejichž průzkumpřinesl kroměřížskému muzeu bohaté nálezy v podoběhrubé barbarské keramiky, avšak také zlomky jemnějšíchnádob, vyrobených již na hrnčířském kruhu, sklo (dokoncese značkou římské dílny), kostěný hrací kámen ap.Nechybí však ani archeologicky velmi vítané nálezybronzových spon. Hulínské germánské osady řadíme zatím do2. až 4. stol n. l. Ojedinělý je zatím nález římské mincedupondius císaře Trajána z let 114 až 117, pocházející zpolí směrem k Pravčicím.

Koncem 4. století se ocitáme na prahu bouřlivé doby stěhování národů, vyvolané vpádem Hunů. Na našem území se vystřídalo, či spíše jen prošlo několik národů, které po sobě zanechaly pouze sporé stopy. Ke vzácným nálezům sídlišť z této doby patří jámy zachráněné před bagrováním v hulínské cihelně v r. 1957. Z nálezů je možno jmenovat zlomky skleněného poháru, železné šídlo, keramiku a strusku dokazující činnost železářských pecí atd. Do jídelníčku neznámých obyvatel tohoto sídliště dávají nahlédnout nalezené kosti divokého prasete, jelena, tura, kozy a kura domácího. Život v této osadě utich někdy v 1. polovině 5. stol. n. l.

První Slované
V době stěhování národů k nám začínají pronikat postupně a po skupinách první Slované. Zájem archeologů o výzkum slovanského období je pochopitelný, stejně jako zvýšený zájem a ohlas široké veřejnosti na unikátní objevy při vykopávkách na velkomoravských centrech. Zatímco jižnější části Moravy řekly k tomuto období již hodně, slovanské nálezy na Kroměřížsku nepromluvily zatím jasnější řečí. Značnou důležitost pro počátky Hulína by mohl mít jistě výzkum na místě, kde byly nalezeny zlomky starobylé slovanské keramiky, částečně ještě z doby před 9. stoletím. Slovanská osada poskytující tyto nálezy se nachází v těsné blízkosti germánské osady U Izidorka.

E. Peck a Fr. Skopalík zaznamenali v minulém století zprávy o nálezech na slovanských lokalitách Sedliska a Housenov. PolohaSedliska původně tvořila pahorek, který se mírně vyvyšoval nad okolní močál. Na něm byly již v roce 1865 nalezeny dvakusy kamenného ručního mlýnku, později pak železnáradlice, tesla, skleněný korálek, keramika aj. V roce 1960bylo návrší rozebráno bagry při stavbě hráze novéhorybníka. Podle záchranného výzkumu byly nálezy datovány do 9. až 10. století. Podobný osud jako Sedliska stihl i sídliště a pohřebiště v trati Housenov. Také při zakládání nového hřbitova byla porušena jáma se slovanskými střepy a železnou listovou šipkou. Tyto všechny památky po našich slovanských předcích byly rozmnoženy ještě o nálezy dalších zaniklých vesnických sídlišť, ve kterých zazníval život v 9. až 12. století. Intenzívním slovanským výzkumem tak byla výrazně doplněna naše představa o rázu a hustotě osídlení našeho kraje v období Velkomoravské říše, jakož i v době přemyslovského státu.Jedná se převážně o nálezy z říční nivy, např. ztratí Odluží a Hřebavec a z přilehlého bílanského katastru.

Ranný středověk
Roku 1224 přijel český král Přemysl Otakar I. s četným doprovodem do Hulína a vydal zde dvě nesporně pravé listiny pro Opavu a Přibyslavice. Tímto rokem objevuje se Hulín poprvé v písemných památkách, dochovaných do našich dob.Neznamená to ovšem, že teprve tehdy byl Hulín založen.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hulin.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 27.12.2004 v 11:35 hodin
















Copyright 1998-24 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule