Návrat na hlavní stranu FRANCAIS POLSKI DEUTSCH ENGLISH ČESKY
 

SMETANA Bedřich

SMETANA Bedřich (* 2. 3. 1824 Litomyšl, + 12. 5. 1884 Praha) - český skladatel

Smetana pocházel z rodiny zámožného sládka. Už jeho otec byl nadšeným amatérským muzikantem a mladý Bedřich projevoval mimořádné hudební nadání od dětství. Maturoval v Plzni, roku 1843 odchází do Prahy studovat kompozici u Josefa Proksche. Existenční zajištění mu přináší vyučování hudby v rodině hraběte Thuna.

Revoluční rok 1848 probouzí Smetanu národnostně i politicky. Skládá píseň Válka - první svou píseň na český text (vzdor své snaze se však psát česky zcela bez chyb nikdy nenaučil). Následují další, především ta se známými slovy ...vzhůru Češi, Bůh nám přeje, stůjte pevně při svém právu... Tehdy také končí studia a otvírá si vlastní hudební ústav. Začátky nemá lehké, dokonce se obrací o podporu k tehdy již slavnému Lisztovi. Přichází od něj především uznání - zrodí se celoživotní upřímné přátelství.

Roku 1849 se Smetana oženil s výbornou pianistkou Kateřinou Kolářovou, jeho ústav se těšil nejlepší pověsti, rozsáhlá byla i Smetanova soukromá činnost učitelská a koncertní. Pak však do rozmachu mladého umělce zasáhly životní tragédie - ztratil tři ze svých čtyř dcer, manželka vážně onemocněla, rodiče postihla finanční katastrofa. Smetana se snaží změnit prostředí a roku 1856 odchází do Göteborgu jako sbormistr a učitel hudby. Domů se vrací až po pěti letech - zatím ovdověl a podruhé se oženil. V Praze se po návratu těžko prosazuje. Organizuje koncerty, píše kritiky, komponuje - především Triumfální symfonii - je sbormistrem Hlaholu. Ale po otevření Prozatímního divadla se jeho kapelníkem stává umělecky průměrný Jan N. Maýr. Teprve po pronikavém úspěchu Braniborů v Čechách, a především Prodané nevěsty, nejnárodnější české zpěvohry, kterou Smetana vytvořil zcela nový osobitý typ komické opery, se stává roku 1866 prvním dirigentem Prozatímního divadla.

Smetana komponuje Dalibora, ale za jeho dramatickou melodiku s náznaky "příznačných" motivů, kterými provází jednotlivé postavy, je nepřátelsky laděnými staromilci napadán jako "cizácký wagnerián". V letech 1869 až 1872 vzniká i Libuše, s jejíž českou premiérou čeká skladatel takřka 10 let na skutečně slavnostní příležitost. Poskytlo mu ji až otevření Národního divadla v roce 1881.

V říjnu 1874 postihuje Smetanu neštěstí - ztrácí sluch. Přes skvělé dílo, které má v té době za sebou, je jeho hmotná situace neutěšená. Posledním větším dílem, které ještě slyšel, byla opera Dvě vdovy, Hubičku už komponoval zcela hluchý a s její libretistkou E. Krásnohorskou se dorozumíval pouze písemně stejně jako při práci na dalších dvou operách, k nimž mu rovněž psala texty - Tajemství a Čertova stěna.

Nemocný skladatel odchází ke své dceři do samoty jabkenické myslivny a tady, těžce zkoušený, tvoří svou vrcholnou skladbu, cyklus symfonických básní Má vlast. Dílo, které v celé české hudbě nemá sobě rovné. Ač úplně hluchý a nemocný, komponuje Smetana dál. Píše své největší komorní dílo Z mého života, vytvoří další závažné skladby, například klavírní cykly Sny, České tance, mužské i ženské sbory, kantátu Česká píseň, cyklus Večerní písně, dvě dua Z domoviny, druhý smyčcový kvartet, Pražský karneval. Z posledního scénického díla na shakespearovský námět Viola stačí zkomponovat už jen začátek. Choroba však neúprosně pokračuje, a nakonec podlamuje mistrovy síly tělesné i duševní. Veliký umělec, zakladatel české národní hudby, který povznesl českou hudbu na světovou úroveň, umírá v ústavu pro duševně choré podobně jako další český skladatel Vilém Blodek.

Životopisný film o Smetanovi Z mého života natočil roku 1954 režisér Václav Krška a postavu Smetany v něm vytvořil Karel Höger. Literatury o Bedřichu Smetanovi je mnoho, zasvěcené práce o něm napsali mimo jiné Zdeněk Nejedlý a Mirko Očadlík.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: 2, 16.11.2004 v 11:36 hodin
















Fulltext
Copyright 1998-2018 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule