Návrat na hlavní stranu FRANCAISPOLSKIDEUTSCHENGLISHČESKY
  Království perníku

Masopust, velký půst [ Lidové tradice ]

Tříkrálovými pochůzkami končil rozsáhlý obyčejový cyklus vánoční. V tuhé zimě však společenský život na vsi neustal, ba naopak: konaly se svatby, mládež se scházela na tanečních zábavách, připravovaly se zabíjačky. Brzy po Třech králích chodily Dorotky a předváděly truchlivou hru o panně Dorotě. Hned po Hromnicích chodili po chalupách školáci s blažejskou koledou a vybírali na učitele. Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem, před Popeleční středou. Při vědomí, že zakrátko nastane dlouhý půst, dopřávali si lidé dosytosti jídla, tance, zpěvu a bujného veselí.

Typickým masopustním jídlem byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Ve městech se navíc smažily i boží milosti. Nejstarší záznam o masopustním průvodu pochází z Rusavy z poloviny 19. století. Chodili tu prý dům od domu s medvědem, zavdávali kořalky a mládenci potancovali s dívkami v domě. Z toho si pak v hospodě uspořádali hostinu.

Nejdéle, se udržely masopustní obchůzky masek na jižním Valašsku. Vsí procházely svatební průvody, ve Vizovicích řezničtí tovaryši s maskou telete a všude se vybíraly dary, nejvíce slanina a pečivo. Spolu s basou se o půlnoci na masopustní úterek pochovalo i bujné veselí a dobré jídlo. Na dolním Valašsku se půst tvrdě dodržoval ještě před druhou světovou válkou. V dodržování půstu nebylo jednoty. Ti nejhorlivější zachovávali půst po celých čtyřicet dnů, nejčastěji se však udává pouze středa a pátek jako dny velkého postu. Někteří, zvláště pak staré pobožné ženy, nejedli celý den ničeho a teprve večer pojedli neomaštěnou kyselici. Jídalo se hodně polévek a z nich nevíce kyselice v postní úpravě, zvaná střapačka.

Časté byly i kaše - pohanková kaše vařená na vodě. Pochoutkou určenou jen mocným valašského světa byly ryby. Ve Vizovicích pekli kůzle.

Dva týdny před Velikonocemi, na Smrtnou neděli, se z obce vynesla Mařena a do vsi se mládež vrátila s májíčkem, symbolem nového léta. Hospodyně pak za pomoci děvčat vystrojila skromnou hostinu. O týden později, na Květnou neděli, se v kostele světili kočičky, jívové ratolesti.

Jídelní lístek se o masopustu lišil podle krajů. Většinou se hosté zvali na večeři. Dopoledne se podával bůček na cibuli a smetaně, v poledne byla zabíjačková bílá polévka, někdy i ovar s jablky a křenem. Večer se podávala bílá polévka, ale i tmavá, což byla ovarová polévka s krví. Poté se podávala pečená jelítka a jitnice, zelí a brambory a chléb se škvarky. V současné době, vzhledem k tomu, že vánoční čas tráví společnost většinou pojídáním laskomin, které nám současná trh nabízí my bychom asi nebyli rádi, kdyby hodování pokračovalo až do jara.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 11:24 hodin
















Copyright 1998-24 © infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule